Změna vnějšího zbarvení

Upřesněte problém:

Nedostatek kyslíku

Rozpuštěný kys­lík ve vodě je nezbyt­ný pro živ­ot ryb i dalších vod­ních organ­is­mů. Na množství kys­líku má vliv mno­ho fak­torů (pH, tlak vzduchu, svět­lo, organ­ické zatížení, teplota, množství tle­jícího mater­iálu jako jsou listy a odumřelé části ros­tlin,…). Kys­lík se do jezír­ka dostává hlavně z atmos­féry a foto­syn­té­zou. Opti­mum pro ryby běžně chované v jezírkách je 6–8 mg/l. Při pok­le­su k hod­notám oko­lo 2 mg/l dochází k dušení a poten­ciál­ní­mu úhynu ryb. Nedostatek kys­líku se u ryb pro­je­vu­je malát­nos­tí, shro­mažďováním u hladiny nebo pří­toku, ztrá­tou únikového reflexu a u ryb kaprovitých troubením u hladiny (druh nouzového dýchání). Rybám zesvětlá kůže, slepí se žaberní lístky, překrví žábra a mohou se obje­vit drob­né hemor­agie (krvavé skvrny).

K udržení dostatečné hladiny kys­líku lze využít hned něko­lik přípravků. K řešení akut­ního nedostatku kys­líku můžeme využít přípravek BIO2 lox, který dodá kys­lík do jezír­ka, doporuču­je se ho použí­vat i průběžně k udržení biorovnováhy. Jako nepří­mo fun­gu­jící přípravky použi­jeme pro­duk­ty řady BAENZY (pod­poru­jí odbourávání živin z vody pomocí prospěšných bak­ter­ií). Také je nezbyt­né držet řasy v pří­pust­ných mezích pomocí přípravků na řasy. V neposled­ní řadě je rozho­du­jící odstraňo­vat odumřelé zbytky ros­tlin, listy a další tle­jící mater­iá­ly ze dna nádrže, pro­tože jejich rozk­lad má přímý neg­a­tivní dopad na kys­lík ve vodě, k tomu použi­jeme přípravek NA ŘASY-kon­takt, který aktivně vyplaví usazené nečis­to­ty na hlad­inu, kde je odstraníme pomocí hladi­nové síťky.

Krom našich pro­duk­tů, vám doporuču­jeme koupit: hladi­novou fontánu, vzduchování.

Doporučujeme zakoupit


Amoniak

Amo­ni­ak je pro ryby tox­i­cký v nedis­o­cio­vané podobě NH3, která se uvol­ní z vaz­by při pH nad 8,5, přičemž kon­cen­trace ros­te s teplo­tou. Při 25°C vzroste při změně pH z 8 na 9 množství amo­ni­aku asi 7x. Amo­ni­akál­ní vaz­ba dusíku je přirozenou součástí vešk­eré organ­ické hmo­ty, pro zdraví biotopu včet­ně ryb je nicméně nut­né kon­trolo­vat koloběh dusíku ve vodě včet­ně amo­ni­akál­ní formy. Příči­na­mi uvol­něného NH3 je ten­to sou­bor fak­torů: nedostatečné vzduchování=nedostatečná nitri­fikace amo­ni­akál­ních látek=zvýšený obsah ve vodě + vysoká alka­li­ta vody + pH nad 8 + přem­nožený fytoplankton=zvýšení pH večer. První pomocí je ryby přemístit do zdravého prostředí a násled­ně řešit výše uve­dené příčiny.     

Autoin­toxikace amo­ni­akem je způ­sobe­na neschop­nos­tí ryby strávit pozře­nou potravu kvůli nízké teplotě vody, kdy amo­ni­ak se nahro­madí v krvi ryb až do tox­i­cké hladiny.

Amo­ni­ak je jed­ním z nejběžnějších důvodů úhynu ryb. Amo­ni­ak se do nádrže hlavně dostává buď jako odpad­ní pro­dukt metab­o­lis­mu ryb, splachy z okol­ního prostředí (tře­ba z hno­jiv), rozk­la­dem organ­ické hmo­ty a bio­chemick­ou redukcí dusič­nanů a dusi­tanů. Jeho tox­i­ci­ta je závis­lá na teplotě, pH a kon­cen­traci rozpuštěného kys­líku. Nejvíce nebezpečné jsou vysoké hod­no­ty pH (nad 8,5), pro­tože čím je vyšší pH a teplota, tak tím je vyšší pro­cen­to tox­i­ck­ého NH3 a nižší pro­cen­to netox­i­ck­ého NH4+. Otra­va amo­ni­akem se z počátku pro­je­vu­je u ryb podob­ně jako nedostatek kys­líku (ryby u hladiny, nouzové dýchání,…). Pos­tup­ně se však zvyšu­je nek­lid ryb, prob­lémy s rovnováhou, sil­né reakce na pod­ně­ty z prostředí, skákání nad hlad­inu. Násled­ně mají ryby otevře­nou tla­mu a rozevřené skřele a položí se na bok. Před­posled­ní fází otravy amo­ni­akem je stádi­um zdán­livého klidu. V posled­ní fázi otravy se u ryb znovu obje­vu­je sil­ně zvýšená aktivi­ta, skákání nad hlad­inu, křeče sval­oviny, zbled­nutí a úhyn. Na uhynulých rybách je patrná sil­ná vrst­va mat­ného hlenu (hlavně na kůži a žábrách), žábra jsou nah­nědlé a inten­zivně prokrvené.

K zamezení nárůs­tu amo­ni­aku je důležité krmit ryby kval­it­ním vyváženým krmivem, v naší nabíd­ce si můžete vybrat vhod­né krmi­vo podle velikosti a druhů chovaných ryb (KOI junior a senior, Jeseter junior a senior a krmi­va pro drob­né ryby), dodržo­vat krm­né dávky (nepřekr­mo­vat), zabránit splachům hno­jiv z vnějšího prostředí a hlavně udržo­vat čis­tou, živ­ina­mi neza­tíže­nou vodu za pomo­ci nitri­fikačních bak­ter­ií (řada BAENZY) a celkové údrž­by nádrže.

Krom našich pro­duk­tů, vám doporuču­jeme koupit: hladi­novou fontánu, vzduchování.

Doporučujeme zakoupit


Autointoxikace amoniakem

Autoin­toxikace amo­ni­akem je způ­sobe­na neschop­nos­tí ryby strávit pozře­nou potravu kvůli nízké teplotě vody, kdy amo­ni­ak se nahro­madí v krvi ryb až do tox­i­cké hladiny.

Doporučujeme zakoupit


Chlór

Tox­i­ci­ta chlóru pro ryby je ovlivně­na teplo­tou vody, čím vyšší, tak tím závažnější prob­lémy způ­sobu­je. Chlór se do jezír­ka může dostat hlavně z vodovod­ní vody nebo z přípravků na chlorové bázi. Chlór má neg­a­tivní vliv převážně na kůži, žábra a ner­vovou sous­tavu. Zvýšené množství chlóru se pro­je­vu­je skákáním nad hlad­inu, nek­li­dem, sval­ový­mi křeče­mi, ztrá­tou rovnováhy, násled­ně se ryby dusí a mohou i uhy­nout. Tělo ryb po vys­tavení vyšší hlad­ině chlóru má světle­jší barvu, na okra­ji ploutví a žaberních lístků se obje­vu­je šedobílý povlak, žábry a kůže jsou sil­ně zahleněny a mohou se vyskyt­nout nekrózy žaber a kůže.

Nejlepší obra­nou pro­ti chlóru je ho nechat vypr­chat, tedy pokud dopouštíme vody z vodovod­ního řádu, tak je vhod­né ji nechat odstát, tím se zbavíme chlóru a dojde i k srovnání teploty.

Doporučujeme zakoupit