Zahlenění

Ideál­ní rozmezí pH v jezírku je v rozmezí 6–8. Hod­no­ty pH mimo toto rozmezí mají neg­a­tivní vliv na zdraví ryb i ros­tlin, tox­i­c­i­tu látek (amo­ni­aku, kovů, sul­fanu a dalších) a také na bujení řas. Sil­ně nevhod­né hod­no­ty pH se pro­je­vu­jí nek­li­dem, násled­ným útlumem a pok­le­sem dýchacích pohy­bů. Na rybách pozoru­jeme vyšší zahlenění žaber, skřelí a kůže (může se obje­vit i příměs krve). Pro­duko­vaný hlen má vod­na­tou konzis­ten­ci a je sklovitý.

Je vel­mi důležité pravidel­ně kon­trolo­vat hod­no­ty pH za pomo­ci Testeru 5v1 (1–2x měsíčně, při podezření častěji) a pří­pad­né odchylky elim­i­no­vat za pomo­ci přípravků pH minus nebo pH plus jezír­ka. Aby­chom výkyvům předešli, musíme držet množství řas na při­jatel­né úrovni, k přímé­mu boji s řasa­mi použi­jeme přípravky NA ŘASY-kon­takt, VLOČKA jezír­ka, NA ŘASY-sys­tém. Jako nepřímý boj s řasa­mi slouží z našich pro­duk­tů např. NA DUSIČNANY, FOSFOSORB, SORBOLIT, pro­duk­ty řady BAENZY, BIO₂HUM a Biosoil, díky kterým udržíme množství živin v při­jatel­ných hodnotách.

Doporučujeme zakoupit

Vodnář pH plus

Koupit

Vodnář pH minus

Koupit

Amo­ni­ak je pro ryby tox­i­cký v nedis­o­cio­vané podobě NH₃, která se uvol­ní z vaz­by při pH nad 8,5, přičemž kon­cen­trace ros­te s teplo­tou. Při 25°C vzroste při změně pH z 8 na 9 množství amo­ni­aku asi 7x. Amo­ni­akál­ní vaz­ba dusíku je přirozenou součástí vešk­eré organ­ické hmo­ty, pro zdraví biotopu včet­ně ryb je nicméně nut­né kon­trolo­vat koloběh dusíku ve vodě včet­ně amo­ni­akál­ní formy. Příči­na­mi uvol­něného NH₃ je ten­to sou­bor fak­torů: nedostatečné vzduchování=nedostatečná nitri­fikace amo­ni­akál­ních látek=zvýšený obsah ve vodě + vysoká alka­li­ta vody + pH nad 8 + přem­nožený fytoplankton=zvýšení pH večer. První pomocí je ryby přemístit do zdravého prostředí a násled­ně řešit výše uve­dené příčiny.     

Autoin­toxikace amo­ni­akem je způ­sobe­na neschop­nos­tí ryby strávit pozře­nou potravu kvůli nízké teplotě vody, kdy amo­ni­ak se nahro­madí v krvi ryb až do tox­i­cké hladiny.

Amo­ni­ak je jed­ním z nejběžnějších důvodů úhynu ryb. Amo­ni­ak se do nádrže hlavně dostává buď jako odpad­ní pro­dukt metab­o­lis­mu ryb, splachy z okol­ního prostředí (tře­ba z hno­jiv), rozk­la­dem organ­ické hmo­ty a bio­chemick­ou redukcí dusič­nanů a dusi­tanů. Jeho tox­i­ci­ta je závis­lá na teplotě, pH a kon­cen­traci rozpuštěného kys­líku. Nejvíce nebezpečné jsou vysoké hod­no­ty pH (nad 8,5), pro­tože čím je vyšší pH a teplota, tak tím je vyšší pro­cen­to tox­i­ck­ého NH₃ a nižší pro­cen­to netox­i­ck­ého NH₄⁺. Otra­va amo­ni­akem se z počátku pro­je­vu­je u ryb podob­ně jako nedostatek kys­líku (ryby u hladiny, nouzové dýchání,…). Pos­tup­ně se však zvyšu­je nek­lid ryb, prob­lémy s rovnováhou, sil­né reakce na pod­ně­ty z prostředí, skákání nad hlad­inu. Násled­ně mají ryby otevře­nou tla­mu a rozevřené skřele a položí se na bok. Před­posled­ní fází otravy amo­ni­akem je stádi­um zdán­livého klidu. V posled­ní fázi otravy se u ryb znovu obje­vu­je sil­ně zvýšená aktivi­ta, skákání nad hlad­inu, křeče sval­oviny, zbled­nutí a úhyn. Na uhynulých rybách je patrná sil­ná vrst­va mat­ného hlenu (hlavně na kůži a žábrách), žábra jsou nah­nědlé a inten­zivně prokrvené.

K zamezení nárůs­tu amo­ni­aku je důležité krmit ryby kval­it­ním vyváženým krmivem, v naší nabíd­ce si můžete vybrat vhod­né krmi­vo podle velikosti a druhů chovaných ryb (KOI junior a senior, Jeseter junior a senior a krmi­va pro drob­né ryby), dodržo­vat krm­né dávky (nepřekr­mo­vat), zabránit splachům hno­jiv z vnějšího prostředí a hlavně udržo­vat čis­tou, živ­ina­mi neza­tíže­nou vodu za pomo­ci nitri­fikačních bak­ter­ií (řada BAENZY) a celkové údrž­by nádrže.

Krom našich pro­duk­tů, vám doporuču­jeme koupit: hladi­novou fontánu, vzduchování.

Doporučujeme zakoupit

Vodnář Baenzy Filtr

Koupit

Vodnář Baenzy sezóna

Koupit

Vodnář pH minus Jezírka

Koupit

Vodnář Bio2 lox

Koupit

Vodnář Bio2 hum

Koupit

Vodnář jezírkový tester 5v1

Koupit

Vodnár krmivo pro ryby

Koupit

Vodnář RybaFit

Koupit

Rybamls

Koupit

Tox­i­ci­ta chlóru pro ryby je ovlivně­na teplo­tou vody, čím vyšší, tak tím závažnější prob­lémy způ­sobu­je. Chlór se do jezír­ka může dostat hlavně z vodovod­ní vody nebo z přípravků na chlorové bázi. Chlór má neg­a­tivní vliv převážně na kůži, žábra a ner­vovou sous­tavu. Zvýšené množství chlóru se pro­je­vu­je skákáním nad hlad­inu, nek­li­dem, sval­ový­mi křeče­mi, ztrá­tou rovnováhy, násled­ně se ryby dusí a mohou i uhy­nout. Tělo ryb po vys­tavení vyšší hlad­ině chlóru má světle­jší barvu, na okra­ji ploutví a žaberních lístků se obje­vu­je šedobílý povlak, žábry a kůže jsou sil­ně zahleněny a mohou se vyskyt­nout nekrózy žaber a kůže.

Nejlepší obra­nou pro­ti chlóru je ho nechat vypr­chat, tedy pokud dopouštíme vody z vodovod­ního řádu, tak je vhod­né ji nechat odstát, tím se zbavíme chlóru a dojde i k srovnání teploty.

Doporučujeme zakoupit

Vodnář Neutralchlor z řady BCH

Koupit

Měď je pro ryby i další vod­ní organ­is­my sil­ně tox­i­cká. Do jezír­ka se dostává napřík­lad z léčiv nebo nesprávným použitím skalice jako algi­cidu. Tox­i­ci­ta mědi je závis­lá na para­me­trech vody, hlavně ji ovlivňu­je pH a organ­ické zatížení. Prob­lémy mohou nas­tat, pokud je pH příliš nízké, takže je důležité jej pravidel­ně kon­trolo­vat (aspoň 1–2x měsíčně) a udržo­vat jej v rozmezí 6–8. Pro otravy mědí je typ­ické sil­né zahlenění povrchu těla i žaber a obje­vu­jí se příz­naky dušení. Otravám mědí zabráním nejlépe nepoužíváním přípravků, které ji obsahu­jí a v pří­padě nut­nos­ti dodržo­vat doporučené dávkování.

Zinek je obsažen v něk­terých nekomerčních algi­cid­ních přípravcích (zinková bělo­ba neboli oxid zineč­natý) a z nich se pak dostává do vody. Poten­ciál­ním zdro­jem zinku se můžou stát i pozinko­vané nádo­by nebo potrubí. Tox­i­ci­ta i pro­jevy otravy jsou u zinku téměř totožné s mědí. Zásad­ní je pre­vence, kdy se vyhýbáme kon­tak­tu jezírkové vody s pozinko­vaným potrubím a používání přípravků, které obsahu­jí zinek.