Zahlenění
Upřesněte problém:
Ideální rozmezí pH v jezírku je v rozmezí 6–8. Hodnoty pH mimo toto rozmezí mají negativní vliv na zdraví ryb i rostlin, toxicitu látek (amoniaku, kovů, sulfanu a dalších) a také na bujení řas. Silně nevhodné hodnoty pH se projevují neklidem, následným útlumem a poklesem dýchacích pohybů. Na rybách pozorujeme vyšší zahlenění žaber, skřelí a kůže (může se objevit i příměs krve). Produkovaný hlen má vodnatou konzistenci a je sklovitý.
Je velmi důležité pravidelně kontrolovat hodnoty pH za pomoci Testeru 5v1 (1–2x měsíčně, při podezření častěji) a případné odchylky eliminovat za pomoci přípravků pH minus nebo pH plus jezírka. Abychom výkyvům předešli, musíme držet množství řas na přijatelné úrovni, k přímému boji s řasami použijeme přípravky NA ŘASY-kontakt, VLOČKA jezírka, NA ŘASY-systém. Jako nepřímý boj s řasami slouží z našich produktů např. NA DUSIČNANY, FOSFOSORB, SORBOLIT, produkty řady BAENZY, BIO2HUM a Biosoil, díky kterým udržíme množství živin v přijatelných hodnotách.
Doporučujeme zakoupit
Amoniak je pro ryby toxický v nedisociované podobě NH3, která se uvolní z vazby při pH nad 8,5, přičemž koncentrace roste s teplotou. Při 25°C vzroste při změně pH z 8 na 9 množství amoniaku asi 7x. Amoniakální vazba dusíku je přirozenou součástí veškeré organické hmoty, pro zdraví biotopu včetně ryb je nicméně nutné kontrolovat koloběh dusíku ve vodě včetně amoniakální formy. Příčinami uvolněného NH3 je tento soubor faktorů: nedostatečné vzduchování=nedostatečná nitrifikace amoniakálních látek=zvýšený obsah ve vodě + vysoká alkalita vody + pH nad 8 + přemnožený fytoplankton=zvýšení pH večer. První pomocí je ryby přemístit do zdravého prostředí a následně řešit výše uvedené příčiny.
Autointoxikace amoniakem je způsobena neschopností ryby strávit pozřenou potravu kvůli nízké teplotě vody, kdy amoniak se nahromadí v krvi ryb až do toxické hladiny.
Amoniak je jedním z nejběžnějších důvodů úhynu ryb. Amoniak se do nádrže hlavně dostává buď jako odpadní produkt metabolismu ryb, splachy z okolního prostředí (třeba z hnojiv), rozkladem organické hmoty a biochemickou redukcí dusičnanů a dusitanů. Jeho toxicita je závislá na teplotě, pH a koncentraci rozpuštěného kyslíku. Nejvíce nebezpečné jsou vysoké hodnoty pH (nad 8,5), protože čím je vyšší pH a teplota, tak tím je vyšší procento toxického NH3 a nižší procento netoxického NH4+. Otrava amoniakem se z počátku projevuje u ryb podobně jako nedostatek kyslíku (ryby u hladiny, nouzové dýchání,…). Postupně se však zvyšuje neklid ryb, problémy s rovnováhou, silné reakce na podněty z prostředí, skákání nad hladinu. Následně mají ryby otevřenou tlamu a rozevřené skřele a položí se na bok. Předposlední fází otravy amoniakem je stádium zdánlivého klidu. V poslední fázi otravy se u ryb znovu objevuje silně zvýšená aktivita, skákání nad hladinu, křeče svaloviny, zblednutí a úhyn. Na uhynulých rybách je patrná silná vrstva matného hlenu (hlavně na kůži a žábrách), žábra jsou nahnědlé a intenzivně prokrvené.
K zamezení nárůstu amoniaku je důležité krmit ryby kvalitním vyváženým krmivem, v naší nabídce si můžete vybrat vhodné krmivo podle velikosti a druhů chovaných ryb (KOI junior a senior, Jeseter junior a senior a krmiva pro drobné ryby), dodržovat krmné dávky (nepřekrmovat), zabránit splachům hnojiv z vnějšího prostředí a hlavně udržovat čistou, živinami nezatíženou vodu za pomoci nitrifikačních bakterií (řada BAENZY) a celkové údržby nádrže.
Krom našich produktů, vám doporučujeme koupit: hladinovou fontánu, vzduchování.
Doporučujeme zakoupit
Toxicita chlóru pro ryby je ovlivněna teplotou vody, čím vyšší, tak tím závažnější problémy způsobuje. Chlór se do jezírka může dostat hlavně z vodovodní vody nebo z přípravků na chlorové bázi. Chlór má negativní vliv převážně na kůži, žábra a nervovou soustavu. Zvýšené množství chlóru se projevuje skákáním nad hladinu, neklidem, svalovými křečemi, ztrátou rovnováhy, následně se ryby dusí a mohou i uhynout. Tělo ryb po vystavení vyšší hladině chlóru má světlejší barvu, na okraji ploutví a žaberních lístků se objevuje šedobílý povlak, žábry a kůže jsou silně zahleněny a mohou se vyskytnout nekrózy žaber a kůže.
Nejlepší obranou proti chlóru je ho nechat vyprchat, tedy pokud dopouštíme vody z vodovodního řádu, tak je vhodné ji nechat odstát, tím se zbavíme chlóru a dojde i k srovnání teploty.
Doporučujeme zakoupit
Měď je pro ryby i další vodní organismy silně toxická. Do jezírka se dostává například z léčiv nebo nesprávným použitím skalice jako algicidu. Toxicita mědi je závislá na parametrech vody, hlavně ji ovlivňuje pH a organické zatížení. Problémy mohou nastat, pokud je pH příliš nízké, takže je důležité jej pravidelně kontrolovat (aspoň 1–2x měsíčně) a udržovat jej v rozmezí 6–8. Pro otravy mědí je typické silné zahlenění povrchu těla i žaber a objevují se příznaky dušení. Otravám mědí zabráním nejlépe nepoužíváním přípravků, které ji obsahují a v případě nutnosti dodržovat doporučené dávkování.
Zinek je obsažen v některých nekomerčních algicidních přípravcích (zinková běloba neboli oxid zinečnatý) a z nich se pak dostává do vody. Potenciálním zdrojem zinku se můžou stát i pozinkované nádoby nebo potrubí. Toxicita i projevy otravy jsou u zinku téměř totožné s mědí. Zásadní je prevence, kdy se vyhýbáme kontaktu jezírkové vody s pozinkovaným potrubím a používání přípravků, které obsahují zinek.