Změny příjmu potravy
Upřesněte problém:
S rostoucí teplotou vody se snižuje rozpustnost kyslíku. Nedostatek rybám dostupného kyslíku v důsledku vysokých teplot tak hrozí především v letních měsících za sníženého tlaku například před bouřkou.
Preventivně je tak třeba myslet na tuto skutečnost již při návrhu rybníčku, dostatečně zastínit hladinu, hloubku až 1,5 m, vodní rostliny s listy nad hladinou nebo na ní. První pomocí bude v tomto případě posílení vzduchování, čiření hladiny, postupné nešokové snížení teploty dodáním chladnější provzdušněné vody nebo přenos ryb do nové nádrže s nižší teplotou vody.
Doporučujeme zakoupit
Ryby jsou studenokrevné organizmy, jejichž tělesná teplota a aktivita odpovídá teplotě okolní vody a ročnímu období.Potravu přestanou ryby přijímat při náhlém snížení její teploty, kdy se zpomalí trávící procesy a dojde nahromadění potravy v trávicím traktu. Více popisujeme v „teplotním šoku“. Na pozvolné snížení teploty odpovídající našim podmínkám si ryby postupně během ročního období přivyknou a se snižující se teplotou sníží adekvátně i příjem potravy.
Jako prevence je třeba se vyvarovat náhlým změnám teplot a pravidelně kontrolovat teplotu pomocí ponorného teploměru. Důležité je také přizpůsobit krmnou dávku teplotě vody a množství rozpuštěného kyslíku. Pokud je teplota pod optimem, tak krmit méně a při vysokých teplotách krmit minimálně nebo vůbec. Optimální teplota pro kaprovité ryby (KOI kapři, jeseni, karasi,…) se pohybuje mezi 18–28°c, pro chrupavčité ryby (jeseteři) je rozmezí ideální teploty 16–23°c, ale na jesetery nemá pokles teploty takový dopad, jako na ryby kaprovité.
Doporučujeme zakoupit
Rozpuštěný kyslík ve vodě je nezbytný pro život ryb i dalších vodních organismů. Na množství kyslíku má vliv mnoho faktorů (pH, tlak vzduchu, světlo, organické zatížení, teplota, množství tlejícího materiálu jako jsou listy a odumřelé části rostlin,…). Kyslík se do jezírka dostává hlavně z atmosféry a fotosyntézou. Optimum pro ryby běžně chované v jezírkách je 6–8 mg/l. Při poklesu k hodnotám okolo 2 mg/l dochází k dušení a potenciálnímu úhynu ryb. Nedostatek kyslíku se u ryb projevuje malátností, shromažďováním u hladiny nebo přítoku, ztrátou únikového reflexu a u ryb kaprovitých troubením u hladiny (druh nouzového dýchání). Rybám zesvětlá kůže, slepí se žaberní lístky, překrví žábra a mohou se objevit drobné hemoragie (krvavé skvrny).
K udržení dostatečné hladiny kyslíku lze využít hned několik přípravků. K řešení akutního nedostatku kyslíku můžeme využít přípravek BIO2 lox, který dodá kyslík do jezírka, doporučuje se ho používat i průběžně k udržení biorovnováhy. Jako nepřímo fungující přípravky použijeme produkty řady BAENZY (podporují odbourávání živin z vody pomocí prospěšných bakterií). Také je nezbytné držet řasy v přípustných mezích pomocí přípravků na řasy. V neposlední řadě je rozhodující odstraňovat odumřelé zbytky rostlin, listy a další tlející materiály ze dna nádrže, protože jejich rozklad má přímý negativní dopad na kyslík ve vodě, k tomu použijeme přípravek NA ŘASY-kontakt, který aktivně vyplaví usazené nečistoty na hladinu, kde je odstraníme pomocí hladinové síťky.
Krom našich produktů, vám doporučujeme koupit: hladinovou fontánu, vzduchování.
